Milí umělečtí přátelé z kunstWerku,
rád bych Vás v tomto dopise upozornil na existenci jednoho skvělého díla, s kterým jsem se setkal při svých cestách po starém kontinentu a které by dle mého soudu v žádném případě nemělo ujít Vaší pozornosti.
Však než tak učiním, musím připojit jedno krátké varování. Narazil jsem totiž ve Vašem oblíbeném Bubínku Revolver Revue na víceméně zajímavou polemiku nad použitím jistého artefaktu coby ceny za významný kulturní počin či za vytvoření uměleckého díla výjimečných kvalit (Terezie Pokorná: „Mírně provokativní“ řešení; Ludvík Hlaváček: K čemu máme umění?), což mě donutilo k zamyšlení, ze kterého toto varování vyplývá.
Jsem si jist, že právě Vám je opatrnost stran kontextu, v jakém se Vaše díla budou objevovat, víc než vlastní. Přesto, milí přátelé, buďte prosím obzvláště obezřetní, než vytvoříte nebo postoupíte některé z Vašich děl (či jeho reprodukce nebo i pouhé fotografie) pro užití jakožto ceny či ocenění, ať už čehokoliv. Kontext je klíčový a neoddělitelný a nevhodným užitím Vašeho jistě jinak skvělého a promyšleného díla můžete prokázat medvědí službu nejen sami sobě a pořadatelům ceny, ale uvést do rozpaků i oceněné laureáty, což, dovoluji si předpokládat, nebude v takové situaci Vaším cílem. Mohl bych celou situaci dál vysvětlovat a vysvětlení podepírat citacemi svých slavnějších kolegů, tuším ale, že to byste příliš neocenili. Probírám se proto v duchu už jen svou sbírkou artefaktů a uměleckých děl a uvažuji, které z nich by posloužilo jako dobrý příklad vhodného použití jakožto ceny za – řekněme – nejlepší konzervovaný potravinářský výrobek roku. Ano, je to jasné, po zásluze vítězí mé zamilované Merda d'artista Piera Manzoniho. Snad Vám bude tento příklad modelové situace k užitku.
Nyní ale k hlavnímu tématu mého dopisu. Shoda okolností chtěla tomu, abych se na nejmenovaném místě Berlína setkal s umělcem, mj. hudebním skladatelem Janem Záveským (www.zavesky.info). Jeho tvorba mi doposud byla spíše neznámá, resp. má znalost se omezovala pouze na jeho ranou fotografickou tvorbu a na jeho dlouhodobé a navýsost poctivé zkoumání hranic hudby a hluku. Umělec již vstupující do středního věku mi nyní představil dílo, které – byť nepatří k jeho nejnovějším – stojí dle mého soudu za mimořádnou pozornost. Autor jej nazývá FX1. Omezím se zde především na jeho strohý a možná nedokonalý popis. Celou šíři možných interpretací tohoto hudebně konceptuálního díla par ecellence přenechám tentokrát výhradně Vám.
FX1 bych nejspíše nazval procesorem, jehož výstupem je zvuk hudební skladby pro sólový klavír. Podstatný je však zrod této skladby a procesy, které za ním stojí. Souslednost tónů této skladby se totiž odvíjí od datových informací, které stále a nepřetržitě, teď, generuje největší finanční trh světa, mezinárodní obchodní systém pro směnu měnových párů, známý pod názvem Forex (zkráceně FX), na němž se obchoduje neustále, 24 hodin denně tak, jak se země otáčí a probíhají obchodní seance na jednotlivých místních trzích. Přičemž Záveského procesor pracuje s pohybem měnového páru Euro – Dolar.
Lapidárně řečeno je FX1 sada pravidel pro vytvoření aleatorické hudební skladby. Podle těchto pravidel je v reálném čase interpretována složitá křivka grafu zobrazující dění setrvalého nákupu a prodeje Dolarů za Euro a Euro za Dolary v systému Forex, čímž sofistikovaným způsobem dochází i k převodu emocí spojených s pohyby na tomto měnovém trhu do hudební řeči klavírních tónů. Vzniká tak zvukové rozhraní mezi děním všehomíra a jedincem, protože jak sám autor říká, tento stálý a nepřetržitý tok datových informací obráží celý svět a jeho emoce – doslova vše, mávnutí jediných motýlích křídel nevyjímaje. V jádru tohoto hudebního konceptu jde totiž o navýsost důslednou aplikaci známého pojetí světa coby nesmírně složité soustavy spojitých nádob. A byl to právě autorův typicky radikální přístup, co mu umožnilo nahlédnout generální kauzalitu a vytvořit dílo, které je jakýmsi stetoskopem, jímž je nám možno zaslechnout určitý, velmi specifický zvuk celého známého i neznámého světa.
Snad bude i pro Vás takový přístup k tvorbě inspirací! Přeji Vám ničím nerušený poslech.
Váš
Dr. Hirsch
