Yankeemu bylo ve filmu čtrnáct tisíc let nebo snad o něco víc. Měl by být neuvěřitelně chytrý, ale chytrý byl jen jako lidstvo samo. Jeho tajemstvím bylo tělo-stroj: jeho buňky se kompletně obměňovaly každých sedm let. Do té doby, než se o padesát minut později ukázalo, že Yankee byl největším Buddhovým žákem, Ježíšem a otcem nejstaršího muže v místnosti, to vypadalo, že jeho tělo vytváří jistý druh tajemné regenerující látky samo, a vypadalo to dokonce, že Yankee zná tajné informace. Jen není ochoten se o ně podělit. Žádné tajné informace neměl. Byl herec.
Stín. Světlo. Stín. Blesky se míhají na dostředných drátech předního kola. Čím víc se kolo pohybuje, tím bleskurychleji se míhají. Holografické kapky s bylinným extraktem předávají své tajné holoinformace všem buňkám těla. Vnitrobuněčné mechanismy je vtlačují do kadlubů RNA, otiskují do bílkovin a ty pak zrychlují a zrychlují celý proces. Tělo je jen stroj, který lze doladit dobře vyfrézovaným trojrozměrným obrázkem. Je možné žít věčně, jen je třeba přijít na správnou kombinaci holografických motivů.
Forbes pochopí záhy každý. Citron. Švestky. Třešně. Pak pár Sedmiček, Chlápek v klaunském kostýmu, Pomeranč a – oblíbený Meloun. Tři stejné Citrony. 12. 24. 48. O úroveň výš. Vyšší vklad. Vyšší výhra. Výčepní ví: Nedává.
Nechybí tu text k rozšifrování. Tělo je jen příliš složité a text nepřehledný. Kombinace, které jsme si osvojili na forbesu, vítězství a vyšší výhru nepřinášejí. Jsou jednoduché a nedávají. Kombinace, které se vyjevují v tajemných písmech, jsou také jednoduché a dávají ještě míň.
Na hrázi rybníka stojí kiosek Rybářská bašta. Trojice cyklistů, dvě postarší ženy a manžel jedné z nich, po kratší diskuzi usedají na dřevěné lavice k pivu. Rostou houby? ptá se manžela. Spadlo jen dvacet procent srážek a nebyl pařák, řikal mi to chlápek z Hydrometeorologickýho ústavu, když sem byl naposled v televizi.
