Ondřej Neff otiskl v Lidových novinách krátkou, ale pozoruhodnou úvahu (Kausa Forman, 5. 3. 2012), v níž reagoval na můj text pro Rádio Česko, ale hlavně na Bubínek Revolveru, ve kterém Michael Špirit připomněl „formanovské“ texty Andreje Stankoviče. I s odstupem si myslím, že věc stojí za odpověď. O co v „kauze“ jde, se čtenář podrobněji dozví z uvedených odkazů, zde jen shrňme, že tématem jsou okolnosti, za nichž Miloš Forman počátkem 80. let připravoval a natáčel v Praze Amadea, a kritický otevřený dopis, který mu v oné době Stankovič adresoval.

Problematická a příznačná je už věta, jíž Neff charakterisuje autora dopisu: „Andrej Stankovič (…) patří k lidem, kteří byli režimem fakticky zadupáni nebo přinejmenším se režim o to úspěšně pokoušel.“ Což je totéž – a je to nesmysl: Stankovič byl pronásledován a persekuován, ale na čemkoli oficiálním (režimním) se odmítl už od počátku normalisace podílet z vlastního rozhodnutí. O „zadupání“ může být snad řeč jen z toho úhlu pohledu, že A. S. patřil, tak jako desítky dalších, k zakázaným autorům. „Zadupat“ se ovšem nikdy nenechal, nepřestal psát, publikovat a redigovat v samizdatu, byl činný v opozici. Z Neffovy věty (aspoň na mne to dělá takový dojem) jako by vyplýval kontrast a podhoubí sporu: úspěšný Forman versus zahořklý zadupaný Stankovič. Přitom u A. S. nejen o „zadupanosti“ , ale ani o zahořklosti nemohla být řeč: prostě věděl, jak je třeba si za ohavného režimu počínat, kde je třeba působit. 

Když se Forman rozhodl, že Amadea zrealizuje v ČSSR, udělal různé ústupky komunistickému aparátu. Neff si klade otázku, co by se stalo, kdyby se režisér zachoval jinak, a hned si na ni odpovídá: „Jisté je, že by Amadea v Praze nenatočil.“ Za prvé to vůbec jisté není (věci jsou jisté, až když se stanou) a za druhé: No a co? Tak by Forman natočil Amadea někde jinde, třeba ve Vídni nebo v Salzburku. Byla by to nějaká zásadní ztráta? 


Ondřej Neff soudí, že ano, poněvadž natáčení Amadea se stalo „ostrůvkem pozitivní deviace“, mělo „pro atmosféru v Praze (…) obrovský význam. (…) Formanův příjezd (…) znamenal něco jako otevření okna se svěžím vzduchem. Bezprostředně pozitivní efekt to mělo pro české umělce s Formanem spolupracující. Ale i pro lidi, kteří tehdy Formana neviděli ani za oknem projíždějícího taxíku, bylo vědomí, že tu Forman je, povzbuzení a osvěžení. Ta dohoda s režimem byla vnímaná jako příznak slabosti režimu a vzbuzovala naději na pozitivní vývoj.“ 


Téhle argumentaci už vůbec nerozumím: Stankovič přece svůj kritický dopis nenapsal ex post, ale v době, o které Neff píše, je to tedy „autentický“ hlas; Stankovič jím vyjadřuje, že (podobně jako další lidé přinejmenším z disentu) vnímá Formanovu koketerii s KSČ a jejími poskoky naopak jako kudlu do zad. Pro koho tedy vlastně představovalo natáčení Amadea v Praze „ostrůvek pozitivní deviace“? Pro ty, kdo tu působili oficiálně? A nebylo to náhodou tak, že spoustě takových lidí udělalo jen dobře, že se i slavný hollywoodský režisér podělával „v zájmu tvorby“ stejně jako oni sami? Že jim svým chováním potvrzoval správnost jejich vlastního jednání? Ano, v tomhle směru mohlo jít skutečně o „povzbuzení a osvěžení“. 

Na Ondřeje Neffa reagoval v podobném duchu Michal Klíma (LN, 7. 3. 2012), který docela trefně konstatuje: „Natáčení Amadea (…), tento dobrý obchod pro stát, měl Forman naopak podmínit tím, že režim uvolní cenzuru, a ne se ještě podvolit jejím pravidlům. Forman byl v té době na rozdíl od nás svobodným občanem demokratického státu a nikdo ho nemohl přinutit, aby podmínky totalitního režimu přijal.“ Diskuse o daných otázkách by mohla pokračovat, měla by smysl. Ne kvůli šťourání se v životě slavného režiséra, ale kvůli tématu normalizace v Čechách: přístup k minulosti, obraz, který si o ní děláme, se utváří skrz konkrétní případy. 

Mám nepříjemný pocit, že bych se brzy mohl někde dočíst, že osmdesátá léta byla v této zemi vcelku přívětivou dobou, protože tu přeci i M. F. mohl bez větších obtíží natočit svůj „americký film“… Anebo může pohled na věc vyznívat víc „neffovsky“: Amadeus „vydělal čtyřnásobek svého rozpočtu a pravděpodobně díky své kvalitě způsobil i Sametovou revoluci“ (viz http://www.totalmag.cz/spolecnost/58-kultura/1879-hudbou-proti-srpu-a-kladivu-aneb-amadeus-v-praze.html).