Nakladatelství Pulchra vydalo na sklonku loňského roku útlý svazek s vábivým titulem Ladislav Klíma – Filosof z předměstí (Dialog o Ničem a o Všem). Přední stranu obálky zdobí Klímův fotografický portrét, známý například z prvního vydání „groteskního romanetta“ Utrpení knížete Sternenhocha (R. Škeřík 1928). Měl jsem dosud za to, že autor Filosofa z předměstí zůstal nepoznán, třebaže za něj byl několikrát označen – vždy ovšem jen hypoteticky – Ladislav Klíma. Objevilo snad nakladatelství Pulchra nějaká dosud neznámá fakta, která jej opravňují k tomu, aby z této knihy učinilo oficiální součást Klímovy bibliografie? Nahlédněme do ediční poznámky Radima Kopáče:

„Anonymní text Filosof z předměstí, s podtitulem ‚Dialog o ničem a o všem‘, vyšel prvně v roce 1923 v Praze u Boleslava Havlíčka jako 5. svazek edice Věnec dobrých knížek. Druhé, nedatované vydání, pochází zřejmě z druhé poloviny 20. let; jako vydavatel je uvedena Knihovna STŘEDY Praha, jméno Ladislava Klímy je vysazeno přímo na obálce.“

Neboť mám ve své knihovně pouze první vydání Filosofa z předměstí, obrátil jsem se na přítele Pavla Kostiuka, který mi poskytl velmi cenné údaje (za něž mu patří velký dík). Ve svém mailu píše:

„Filosof z předměstí vyšel dvakrát. Poprvé anonymně u Havlíčka v roce 1923. Druhé vydání v Knihovně STŘEDY má samotný text ze stejné sazby, ale jsou rozdíly v titulním listu, obálce a navíc je tam přebal. Detaily: 1) jiná, jednobarevná tmavošedá obálka (je na ní bílý štítek s názvem), 2) jiná titulní stránka, kde je dole pod titulem Filosof z předměstí / Dialog o ničem a o všem uvedeno Knihovna STŘEDY Praha (bez vročení), 3) má bohatě textem vybavený žlutý přebal. Upřesňuji, jak vypadá přední strana přebalu tohoto 2. vydání: strana je rozdělena svislou tlustou čarou na dvě nestejně velké části. V pravé části je napsáno toto:
Filosof z předměstí
Rozhovor o ničem a o všem
Knihovna STŘEDY Praha.
V levé části této stránky přebalu je pak tento text: ‚LADISLAV KLÍMA, nazvaný nádherným půlnočním motýlem, byl dle O. Březiny člověk, který se rodí jen za století. Klímova filosofie, naplněná silou obraznosti a myslitelským furorem, zasévá i do nejposedlejšího materialisty sémě poesie. Tato filosofie nebyla vysezena u psacího stolku; naplňuje všechny ukryté instinkty a síly. Pro poznání L. Klímy a pro radost každého srdce doporučujeme: FILOSOF Z PŘEDMĚSTÍ. Rozhovor o ničem a o všem. 2,50 Kč. Levné a zajímavé‘. Na zadní straně přebalu tohoto 2. vydání je soupis edice Knihovny Středy (celkem 10 svazků, z nichž Filosof z předměstí je poslední) a další edice Škola ženské krásy. Hlavně je tam ovšem upozornění na Havlíčkovy knihy mimo edice, které možná umožní datovat toto druhé vydání Filosofa z předměstí. Je uveden román Kolegialita a publikace Problémy knižního trhu a Situace knižního trhu. V hesle B. Havlíček (http://www.slovnik-nakladatelstvi.cz/nakladatelstvi/boleslav-havlicek.html) je uvedeno, že román Kolegialita vydal pod pseudonymem Č. Bradáček v r. 1925 (zde to ovšem má už pod svým jménem) a brožury o knižním trhu vydal v létech 1929–33. Protože tohle 2. vydání Filosofa z předměstí má na obálce reklamu na všechny tyto tituly, můžeme tedy toto vydání datovat na dobu někdy po r. 1933!“

Dodatkem mi Pavel Kostiuk ještě napsal:

„V knize Boj o Vše, uspořádané Jaroslavem Kabešem a vydané 1942 u Pohořelého, v rámci ‚Doplňku bibliografie uveřejněné v knihách Filosofické listy Ladislava Klímy a Duchovní přátelství‘, je na straně 146 tato poznámka: ‚V bibliografii prací Ladislava Klímy byla postrádána knížka Filosof z předměstí. Tato publikace, vydaná v Praze r. 1923, tedy ještě za života Klímova, mluví snad o něm, ale není od něho. Byla vydána anonymně. Existuje – pokud vím – ve dvou „vydáních“: jednou jako V. číslo Věnce dobrých knížek (vydavatel B. Havlíček) s datem 1923, po druhé jiným titulním listem (Knihovna Středy, Praha) bez udání nakladatele a letopočtu vydání. Proč na ní nebyl uveden autor, není mi známo.‘“

Nahlédněme ještě do bibliografie Ladislava Klímy, pečlivě sestavené Miroslavem Kromišem (celý soupis k nahlédnutí zde: http://lege.cz/klima.htm):

„M11. Ladislav Klíma – Filosof z předměstí, Dialog o Ničem a o Všem
4. vydání (2. samostatné; chybně uvedeno jako třetí, přičemž obálková verze prvního je v něm pokládána za druhé); Praha 2014, Pulchra; náklad neuveden (500 výt.); 165 x 120, pevná vazba v matném laminu s použitím Klímovy fotografie ze Sternenhocha (č. s. 6); 72 stran; 185 Kč (neuvedeno), ISBN: 978-80-87377-89-5.

Poznámka: Bezostyšný podvrh podsunující Klímovi jako autorský text, který je nejvýš krajně neautentickým rozhovorem s ním, ovšem zaznamenaným zjevně po paměti, a tedy s příměsí jiných hospodských tlachů i ‚tvůrčích‛ vkladů redaktora. Dosud nikdy nikdo si text nedovolil označit za Klímův; na reklamním přebalu obálkového vydání z roku 1932 byl sice Klíma (v té době už trochu slavnější a hlavně mrtvý, takže se nemohl bránit) poprvé alespoň zmíněn, ale nikoli jako autor, ale toliko v mlžném náznaku: ‚Pro poznání L. Klímy a pro radost každého srdce doporučujeme: Filosof z předměstí.‘ Obě předchozí popřevratová vydání (v Klímianech a Z – č. s. M6 a 63) také uváděla, že jde o čistě marginální kuriositu, ze které rozhodně neradno čerpat informace o Klímovi, a ani omylem by si nedovolila vydávat tento povrchně žurnalistický text za skutečné filosofovo dílo.“

Pro jistotu jsem se ještě obrátil na člověka z nejpovolanějších, editorku (žel stále nedokončených) sebraných spisů Ladislava Klímy v nakladatelství Torst Eriku Abrams. Cituji z její odpovědi:

„O tomto nešťastném dílku jsem se zmínila písemně v poznámce o Josefu Zlámalovi ve svazku Mea, str. 761: ‚Byl [Zlámal] snad, ne-li autorem, aspoň inspirátorem anonymní brožurky Filosof z předměstí, dialog o ničem a o všem (B. Havlíček, Praha 1923), která, přes četné omyly bibliografů i čtenářů, není Klímovým dílem.‘ Víc ani nezaslouží. Jinak, text samotný Klímův sloh ani vzdáleně nepřipomíná. Lze-li mluvit o jakési myšlenkové podobnosti, leda na úrovni špatné karikatury. Považuju za zcela nemožné, že by Klíma celou knihu napsal a vydal v 20. letech, aniž by zůstala nějaká stopa v deníku nebo nějaký koncept (do výdělečných prací se musel nutit, nic nepsal z jedné ruky načisto). Stopa není žádná, ani v různých vlastnoručně sestavených bibliografiích.“

Myslím, že na základě těchto uvedených skutečností nadále platí, že autor knihy Filosof z předměstí není znám. Přístup, který nakladatelství Pulchra zvolilo, není seriózní a editoru knihy nedělá příliš velkou čest. Zároveň je tím stírán jistý půvab, který toto obskurní dílko dosud mělo.